Pokud budete mít zájem o některý můj výrobek, můžete mi napsat na e-mail: dilnicka-josefina@email.cz

pondělí 4. června 2012

Noc kostelů 2012

Vloni jsem se s dětmi zúčastnila 1.ročníku  Noci kostelů ve Dvoře Králové nad Labem, jenže v té době byl manžel služebně v zahraničí a já jsem mu slíbila, že večer budu na "skajpu", protože v té době už byl druhý měsíc pryč (v Sudánu) a stýskalo se mu a tím pádem jsme stihly s děvčaty pouze jeden kostel.

Letos je zatím díky Bohu doma, a tak jsme vyrazili všichni s tím, že se podíváme do kostela Českobratrské církve evangelické, který jsme vloni už nestíhaly.

Kostel Českobratrské církve evangelické (Sbor českobratrský) ve Dvoře Králové nad Labem byl postaven v létě roku 1923 za necelé tři měsíce. Staršovstvo sboru rozhodlo o stavbě 30. června a kostel byl slavnostně otevřen 23. září.


Budova se nachází na pozemku v centru města vedle gymnázia na náměstí Odboje. Z náměstí samotného však není vidět, neboť je postavena poměrně vzadu v zahradě. Po vzoru tolerančních modliteben nemá věž ani zvony. Vnitřní uspořádání je prosté, v centru čelní stěny proti vchodu je umístěna kazatelna a před ní stůl Páně. Poslední úprava interiéru proběhla na konci osmdesátých let 20. století. Na kruchtě kostela jsou umístěny dvoumanuálové varhany postavené firmou F. Medřický z Kutné Hory.

Zde jsme zjistili, že pro letošní akci existuje PAS POUTNÍKA, na kterém je vyobrazeno 7 kostelů, které je potřeba navštívit a posbírat razítka s tím, že na konci lze získat malou odměnu. Odměna nás nelákala, ale návštěva všech ostatních kostelů ano a tudíž jsme se rozhodli, že si ta razítečka posbíráme.

Další zastávkou byl kostel Československé církve husitské:

Stavba Husova sboru ve Dvoře Králové byla započata v červnu roku 1924 a sbor byl slavnostně otevřen 19.-20.září 1925. Celou stavbu vedl Karel Jarolímek. Sbor má věž, kde ze tří zvonů po době protektorátu zbyl pouze jeden s názvem: „Jeroným Pražský“. Na kůru kostela se nacházejí varhany z roku 1947. K celému objektu je ještě připojena budova fary.



Husův sbor


Pak následoval kostel Katolické církve:

 Kostel sv. Jana Křtitele je spojen s náměstím T. G. Masaryka ulicí Palackého a nachází se severně od tohoto náměstí. Na místě dnešního kostela byl asi kolem roku 1240 postaven románský kostel pravděpodobně jako součást knížecího dvorce. Tento kostel byl požárem roku 1345 poškozen. Následovala přestavba na gotické stejnolodí (dvě stejné lodě s vynecháním mezilodních arkád), při které byla původní románská stavba rozebrána. Kolem roku 1400, kdy byla Žofie Bavorská korunována na římskou a českou královnu, došlo k další úpravě na trojlodní síň, která byla zaklenuta křížovými klenbami na čtyřech štíhlých válcových sloupech. Na východní stěně jižní lodi a uprostřed severní stěny jsou z té doby na konzolách klenebních žeber portréty stavitelů z pražské stavební hutě - Jana zvaného Staněk a jeho syna. Po vojenských nepokojích a požáru v 15. století byl kostel opravován a roku 1486 byl na východní straně kostela přistavěn presbytář. V roce 1588 nechala postavit měšťanka Dora Hložická vlastním nákladem na jižní straně kostela předsíň pro matky v šestinedělí. Ty byly považovány za nečisté, a proto musely stát při bohoslužbách venku. V roce 1897 byla tato předsíň zbořena a postavena pseudogotická. Vedle předsíně dal Jan Hartman z Hartnštejna  roku 1606 vystavět boční kapli k udělování svátosti křtu a k vybírání peněžních darů. V průčelí kaple byl namalován kalich a pamětní deska se znakem pánů z Hartnštejna a nápisem: A DEO FIRMATA DURANT 1606 (Co od Boha utvrzeno, to trvá - křest potvrzený od Boha nelze zrušit) a MORS LANUA VITAE (Smrt vchodem k životu - pokřtěný jako nově narozený pro Boha). Tato kaple byla později zbořena, deska je uložena v lapidáriu, z kaple zbyl malý boční vchod. V letech 1893 - 1900 byl kostel architektem Fr. Schmoranzem a stavitelem E. Thýnem pseudogoticky upraven, věž byla zgotizována, zvýšena a opatřena visutým ochozem a stanovou střechou. 
   Královédvorský rodák a dvorní malíř královny Marie Terezie Jan Václav Bergl namaloval a kostelu v roce 1759 daroval 14 obrazů Křížové cesty. Tyto obrazy jsou v současnosti k vidění v Městském muzeu. Nástěnné obrazy namaloval roku 1933 Rudolf Adámek z Prahy, okna byla zasklena malovanými skly v roce 1900. Hlavní oltář je zasvěcený sv. Janu Křtiteli, barokní část pochází z roku 1674, v roce 1867 byl oltář zvýšen o patro a doplněn sochami světců (starší oltář byl zasvěcen sv. Kateřině z Alexandrie, egyptské princezně, patronce filozofů, která zemřela mučednickou smrtí). Dále je zde oltář Panny Marie Lurdské z roku 1899, oltář sv. Jana Nepomuckého z r. 1899, oltář Svatého Kříže rovněž z roku 1899, oltář sv. Anny z roku 1899, změněn v roce 2001 na oltář Božího milosrdenství, oltář Pražského Jezulátka od A. Pekárka v pseudobarokním slohu z roku 1945 a z roku 1770 rokoková kazatelna. V kněžišti jsou vymalovány 3 papežské znaky - Pia XI, Jana Pavla II a současného papeže Benedikta XVI. 
   Při rekonstrukci kostela v roce 2007 byla objevena za bočním dřevěným oltářem kamenná deska (menza). Datace této desky je obtížná, je možné, že pochází z 12. století. Vzhledem k tomu, že kamenná deska je jednou z nejstarších částí kostela, byla využita pro nový obětní stůl v prostoru kněžiště. Při rekonstrukci kostela byla také pod dlažbou objevena kamenná náhrobní deska syna Jana Zilwara pocházející ze 16. století, na které je v horní části obdélná kartuš (plocha nápisu je bohatě ozdobena) se zbytkem nápisu, v dolní části znak Zilwarů z Pilníkova, kolem text psaný majuskulí. Náhrobní deska je prezentována u vstupu do kostela. Dalším nálezem byl fragment trnože (úlomek soklu) s profilem dvou oblounů, patrně zbytek ostění z druhé čtvrtiny 13. století. Při archeologickém průzkumu byla prokázána existence románských stavebních konstrukci původního kostela v interiéru stavby. Část nově odkrytých románských prvků je prezentována pod skleněnými vitrínami u Vítězného  oblouku.
   Pozoruhodnou zajimavostí vztahující se ke kostelu sv. Jana Křtitele je nález souboru staročeských básní, nazvaný podle místa nálezu Rukopis Královédvorský.  Ve věžní kobce kostela na svátek svaté Ludmily v úterý 16. září nalezl Václav Hanka tento soubor staročeských básní. Údajně rozsáhlý kodex, z něhož se zachovalo 14 básní obsahuje epické a lyrické básně. Dodnes není jasné, kdo je autorem RK a stále se vedou spory o jeho pravosti. Přesto RK ovlivnil české umění malířské, sochařské, literární a hudební. 




 Odtud jsme se autem přesunuli do kostela v Kohoutově:

 Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v centru obce Kohoutov. Vznikl klasicistní přestavbou barokní školní budovy s kaplí z roku 1752. Zachovaný interiér je z počátku 19. století. V kostele jsou slouženy poutní mše, během roku zde pořádají kulturní aktivity. 





Z Kohoutova  nás cesta zavedla do kostela Povýšení sv. Kříže v Choutníkově Hradišti 



Po prohlídce tohoto krásného kostela jsem se přesunuli do Kostela sv. Anny v Žírči:

Žireč – bývalá jezuitská rezidence s kostelem sv. Anny
 
Bývalý konventní kostel sv. Anny je raně barokní, pochází z let 1668 –1698 , po požáru byl opraven v roce1825. Bývalá jezuitská rezidence je v jádru raně barokní, postavena původně na místě zmíněné renesanční tvrze. Nacházejí se zde dva barokní portály z doby kolem 1680 a 1740.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla rezidence přeměněna na zámek. Jeho 2. patro bylo sneseno po požáru v roce 1825, pseudobarokní úprava 1. podlaží pak pochází z roku 1906.
Nyní /2009/se v objektu nachází Domov sv. Josefa, zdravotnické zařízení určené pro pacienty s roztroušenou sklerózou.







Nakonec našeho putování jsme chvilku před 23. hodinou dorazili ke kostelu sv. Joserfa v Dubenci, ale tam jsme už bohužel měli smůlu, protože pan starosta kostel právě zavřel. Co naplat, příští rok budeme muset zvolit jinou taktiku :-D, abychom všechno stihli.
Kostel sv. Josefa v  Dubeneci  je doložen r. 1343, tehdy ještě jako kostel sv. Václava, který byl založen Hynkem z Náchoda. Kolem r. 1600 byl vystavěn nynější pozdně gotický kostel, avšak r. 1645 byl pobořen Švédy. Roku 1660 byl opraven, přestavěn a nově zaklenut. V letech 1736-40 byl kostel rozšířen a zasvěcen sv. Josefu. V současné době se o kostel nikdol nestará a Biskupství v Hradci Králové tvrdí že je zde mrtvá farnost, proto nebudou do oprav kostela investovat... 
 
Noc to byla vskutku  kouzelná, každý kostel měl neopakovatelnou atmosféru  a vůbec jsme si to skvěle   užili. V každém z kostelů byl příjemný  doprovodný program a nebo soutěž pro děti. V kostele    sv. Anny v Žírči  a v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře se dalo vystoupat na kostelní věž, ale nejdéle jsme se zdrželi v kostele Českobratrské církve evangelické na úžasném koncertě a vůbec tam byla taková hezčí a uvolněnější atmosféra než v kostelech katolických.   Musím říct, že už teď se těšíme na příští rok.

4 komentáře:

  1. Tak to jsem ani nemusela nikde obíhat ( stejně jsem ale bohužel nemohla), a stačí přečíst tvůj obsáhlý referát. Již mám zaškrtnuto, a vím kam určitě budu chodit. Zdravím nová kamarádko. Eli.

    OdpovědětVymazat
  2. Jitu, letos jste si to tedy vynahradili... Taky jsme byli, máš pravdu, atmosféra této akce je opravdu velmi příjemná!
    Hezké dny, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  3. I já byla, u nás máme sice jen jeden kostel, zato krásný a s raritou - no který kostel se může pyšnit tím že má na jedné ze stěn fresku s vymalovaným tankem? Program pro tento den byl moc dobře připravený, poplakala jsem si u jednoho jímavého příběhu, poslechla si krásnou varhanní hudbu v podání asi dvanáctiletého slepého chlapce a odcházela jsem pak se zvláštním nepopsatelným pocitem. Podotýkám, že nejsem věřící a jsem vděčná, že mi nikdo nic nevnucoval. Ale přesně takto si představuji práci duchovního - donutit lidi nenásilně zastavit se a přemýšlet a to nejen o sobě. Taky o dalších osudech lidí a o dalších světech.

    OdpovědětVymazat
  4. Jitko to je nádhera a všechno co by kamenem dohodil, jednou bych se taky ráda vypravila, letos jsme hbohužel nemohli. Měj se hezky a děkujeme za report;-)

    OdpovědětVymazat