Pokud budete mít zájem o některý můj výrobek, můžete mi napsat na e-mail: dilnicka-josefina@email.cz

středa 28. května 2014

... RELAXAČNÍ KOUTEK ....

... asi tak by se dalo toto zákoutí nazvat.  Včera jsem konečně oblékla židli, kterou mám již od loňského léta. Tehdy jsem ji jen vyčistila a natřela barvou bílé kávy. Kovový rám se nijak vylepšit nedal  bez toho, že bych ho natřela nebo dala někde natřít, a tak zůstal v takovém tom hezky "umorousaném", opotřebovaném vzhledu. Dlouhou dobu jsem přemýšlela jak židličku vylepšit .... jednak proto, aby byla pro odpočinek  pohodlnější  a i proto, aby byla koukatelnější. Vzhledem k tomu, že závěsy jsou bílé, ušité ze starých prostěradel s výšivkou, tak  i na ni jsem použila zbytky ze starých kapen, které jsem jednak neměla párové a jednak pod nimi ne zrovna ráda spím. Nevím jak se mi to vždycky povedlo, ale ráno jsem spala jen pod vysvlečenou dekou :-D  A na dozdobení  jsem použila staré dečky, kterých mám docela slušnou zásobu a stejně je všechny nepoužívám.
... panence budu muset asi taky pořídit   novou garderóbu, nejspíš nějakou romantiku, aby nevypadala v té hnědé tak smutně ....
....  časopisy JDL jsem uložila do renovované  staré dřevěné bedýnky, kterou jsem trošku natřela Xyladecorem ...
... no, holt i já už pořebuju na čtení a tvoření brýle ...
 Včera mi do schránky dorazila už tolik očekávaná Marianne - Venkov&Styl, tak tady je malá ochutnávka pro ty, které ji ještě nemají nebo váhají .... určitě opět stojí za to .... a je velká škoda, že další číslo bude až 11.9. Docela bych se přimlouvala za to, aby vycházela měsíčně, protože alespoň pro mě je silně návyková. 







A tady jsou ještě slibované ozdobné krajky do skříně s babiččiným svatebním servisem.



Ještě jsem šila nějaké povlaky na polštáře/válce, ale zatím se suší, tak až příště .... přece Vám nemůžu ukázat všechno najednou  ...:-D

Moje milé, moc Vám děkuji za Vaše návštěvy a krásné komentáře, které mi pokaždé udělají velkou radost a přeji Vám krásné a pohodové dny!!!!

pondělí 19. května 2014

Celkem nedávno, než jsem se pustila do své nejoblíbenější činnosti, předení, jsem háčkovala krajky a kraječky ze zbytků sněhurky a kordonetek. Něco jsem chtěla použít na ozdobení polštářků, ale zatím na to nedošlo .... A s těmito "zubatými" krajkami jsem měla jasný záměr ... vždycky se mi líbilo, jak babička měla nazdobené poličky v kredenci s vystaveným sklem a porcelánem a nejen tu. Tyto krajky používala i do skříně kde ukládala ložní prádlo a ručníky. A tak jsem se konečně "dokopala" k tomu, abych ty hotové krajky našila na plátýnko, řádně naškrobila a nažehlila a konečně použila ... Přiznám se, že jsem si ani nemyslela, jak i moje skříň získá takový ten správně "zabydlený" vzhled. Hned jsem se pustila do háčkování dalších krajek a ty brzy uvidíte v druhé skříní, kde mám uložený babiččin svatební servis, kterému je už 75 let a který opatruju jako oko v hlavě. 

... nový závěs na koupelnovou skříňku pod umyvadlem ... Malovala jsem ručně podle šablonky a zužitkovala jsem na něj plátýnko ze staré kapny.

... jeden zapomenutý šátek z mnou ručně předeného  australského merina a hedvábí mulberry (50/50). Upletený je už dlouho, ale zatím nebyl nafocený.

Po letech jsem se pustila do většího šití. Možná, že jsem to tu už psala, ale moje babička Pepička  narozená r. 1906 byla vyučená dámskou krejčovou a mimo to absolvovala i "střihačskou školu" a nějakou dobu šila v módním salonu Praze.  Nejen, že uměla ušít báječně padnoucí oblečení, ale dokázala udělat i jakýkoliv střih. Vím, že všichni komu šila, vždycky svorně tvrdili, že oblečení od ní perfektně padlo. Vlastně do doby, než jsem začala chodit na střední školu, tak úplně všechno, kromě prádla, šila babička, ale i později jsem se nemusela spoléhat na to, co se dalo, nebo spíš nedalo sehnat v obchodech za minulého režimu. Musím říct, že babička  byla obdivuhodná dáma a šila do nějakých 87 let. A i pak si vymínila, že bude alespoň opravovat drobnosti a látat ponožky, aby v úctyhodných 94 letech ještě, podle jejích slov, k něčemu byla a nečekala jen tak zbůhdarma na smrt.  Babičce jsem často pomáhala ... buď jsem obkreslovala a vystřihovala střihy, stehovala nebo připošívala, občas jsem směla i střihnout do látky  a tu a tam i usednout za její starou Singrovku, které jsme se jinak nesměli ani dotknout.  Něco jsem sem tam pochytila, ale když šiju, tak si říkám, jaká je to škoda, že jsem se toho nenaučila víc, a že se už  nemám koho zeptat. Občas si u toho svého šití i s babičkou povídám ..... tedy spíš povídám já, ale s určitostí vím, že mě odněkud shora sleduje a má radost z toho, že alespoň já trošičku pokračuju v tom, co ona tak milovala  ....
... a tak tedy vzniklo obyčejné dyftýnové sáčko pro moji třináctiletou dceru ...  Vím, že jsou na něm nějaké drobné nedostatky, ale i tak si myslím, že se celkem povedlo a je nositelné. 
Přeji krásný a doufám, že už konečně teplý a slunečný týden!!!